Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rekultivace lokality po povrchové těžbě písku
Kubíček, Jan ; Jícha, Jaroslav (oponent) ; Novotný, Pavel (vedoucí práce)
Rekultivace krajiny po těžbě nerostů je nezbytnou součástí procesu při jejich získávání. Navrací krajinu do stavu blízkého před těžbou a obnovuje poškozené biologické složky devastovaného území. Vytváří esteticky a funkčně prospěšnou krajinu, zapadající do okolní biosféry, která je opět schopna sloužit ve prospěch člověka a přírody.
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
Vliv vegetace a sukcesního stáří na vývoj půd v pískovnách
Svačinová, Ilona ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Pískovny mají velký potenciál pro obnovu spontánní sukcesí. Výzkumem vývoje půd v pískovnách se zatím nezabývalo příliš mnoho studií, proto je tato práce zaměřena na vývoj půdních vlastností v pískovnách během primární sukcese. Ve čtrnácti pískovnách v Jihočeském kraji bylo odebráno 120 vzorků, u kterých byl následně hodnocen vývoj vybraných půdních vlastností při různém sukcesním staří a vliv vegetace (Pinus sylvestris). Zkoumané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a dále na sukcesní a technicky rekultivované plochy. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí analýzy variace a regresní analýzy. Na základě laboratorních rozborů vzorků byly zhodnoceny rozdíly v objemové hmotnosti, pH, mocnosti nadložního humusu, Cox, N a poměru C/N mezi sukcesními a rekultivovanými plochami. Rovněž byla analyzována závislost těchto charakteristik na sukcesním staří plochy a jejich ovlivnění přítomností borovice lesní. Hodnota objemové hmotnosti a pH na sukcesních plochách výrazně klesá v závislosti na sukcesním stáří, zatímco na rekultivovaných plochách nebyla prokázána závislost na stáří plochy. Mocnost nadložního humusu prokazatelně se sukcesním stáří roste na obou typech ploch. Hodnoty Cox, N a poměru C/N nevykazují závislost na sukcesním stáří. Nižší hodnoty Cox, N a C/N byly naměřeny u iniciálních stádií...
Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách
MÜLLEROVÁ, Anna
Cílem této práce bylo popsat procesy sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách. Během práce byly zaznamenávány fytocenologické snímky různě starých stádií sukcese v pískovnách na území CHKO Třeboňsko. Navíc byly zaznamenávány různé velikosti fytocenologických snímků, které byly následně analyzovány za účelem určení nejvhodnější velikosti snímku k věrohodnému zachycení sukcesních změn.
Populační dynamika obojživelníků a plazů Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během tří let jsem provedl celkem 37 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt osmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá (507 jedinců), ještěrka obecná (583 jedinců), skokan zelený (976 jedinců), skokan skřehotavý (710 jedinců), skokan krátkonohý (1401 jedinců), čolek obecný (203 jedinců), užovka obojková (32 jedinců) a slepýš křehký (7 jedinců). Uvedené hodnoty v závorkách vyjadřují celkový počet nalezených jedinců za 3 sezóny. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (8 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Ve všech sledovaných letech se abundance dvou modelových skupin (skokani a ještěrky) statisticky významně lišila (skokani: Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 1573; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 43; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 37; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 741; s. v. = 4; p < 0,001). Vlastní pozorování jsem prováděl během tří sezón. Ty se od sebe výrazně lišily svými klimatickými podmínkami. V sezóně 2013 výrazně ovlivnily jarní povodně abundanci plazů i obojživelníků. Sezóna 2014 proběhla bez výraznějších klimatických výkyvů a lze na ni tedy pro účely práce nahlížet jako na standard. Sezónu 2015 výrazně ovlivnily vysoké letní teploty a absence větších srážek během hlavních letních měsíců. Tento fakt ovlivnil hlavně populace obojživelníků.
Rekultivace lokality po povrchové těžbě písku
Kubíček, Jan ; Jícha, Jaroslav (oponent) ; Novotný, Pavel (vedoucí práce)
Rekultivace krajiny po těžbě nerostů je nezbytnou součástí procesu při jejich získávání. Navrací krajinu do stavu blízkého před těžbou a obnovuje poškozené biologické složky devastovaného území. Vytváří esteticky a funkčně prospěšnou krajinu, zapadající do okolní biosféry, která je opět schopna sloužit ve prospěch člověka a přírody.
Geologická charakteristika vybraných pískoven na Opavsku
Šiplák, Petr
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou geologické charakteristiky vybraných pískoven na Opavsku. Jako názorná ukázka byly pro účely této práce vybrány reprezentativní pískovny ležící v dané lokalitě. Vznik těchto pískoven je výsledkem kontinentálního zalednění ve čtvrtohorách a jsou v nich uloženy glacifluviální sedimenty. Ve vybraných pískovnách byly odebrány první série minerálních, horninových a půdních vzorků, které byly posléze laboratorně zpracovány. Práce se rovněž zabývá problematikou budoucího vývoje pískoven po jejich dotěžení, vlivem těžby na okolní ekosystémy a rekultivačními záměry. Porovnává je rovněž s dalšími možnými variantami, které by bylo možno v tomto procesu uplatnit.
Porovnání rekultivovaných a sukcesních ploch z pohledu rostlinné diverzity na vybraných hydrosystémech Třeboňské pánve Suchdolské pískovny.
ZAORALOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá porovnáním rekultivovaných a sukcesních ploch z pohledu rostlinné diverzity na vybraných hydroekosystémech Třeboňské pánve, v oblasti Suchdol nad Lužnicí. Mapované pískovny Cep, Cep I, Tušť a Františkov leží v nivě řeky Lužnice. Zdejší těžba štěrkopísků začala v 50. letech 20. století a na některých místech trvá dodnes. Každý těžební zásah do krajiny vede k rozsáhlým škodám, které je třeba napravit. Cílem práce je zaznamenat a porovnat jednotlivé plochy na pobřeží vytěžených pískoven, na kterých byla provedena rekultivace nebo byly ponechány "řízené" sukcesi.
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Realizace terénních biologických a ekologických průzkumů nepřírodních biotopů v České republice, zhodnocení těchto biotopů a jejich významu pro ochranu biologické rozmatiostiv kulturní krajině, srovnávací analýza vlivu klasických způsobů a environmentálně šetrných způsobů rekultivací. Byla navržena opatření pro podporu udržitelného užívání zdrojů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.